Robert Bryndza: "Dokud budou čtenáři chtít číst, já budu psát."

archiv revue
Robert Bryndza, autor bestselleru Dívka v ledu, nám v exkluzivním rozhovoru odpověděl na několik otázek.
Robert Bryndza, autor bestselleru Dívka v ledu, nám v exkluzivním rozhovoru odpověděl na několik otázek. 

Jaké byly vaše spisovatelské začátky? Kdy jste vůbec začal s psaním?
Když mi bylo 13 let, rodiče mi k Vánocům koupili psací stroj. A od té doby píšu. Vystudoval jsem herectví a profesionálně jsem začal psát v době, kdy jsem neměl žádnou práci. Tehdy jsem napsal divadelní hru, se kterou jsem se zúčastnil divadelního festivalu v Edinburghu. Sklidila tam velký úspěch, a to mě povzbudilo, abych se psaní začal věnovat ještě víc.

Dříve jste psal romanticky a humorně laděné knihy, pak jste se pustil do žánru krimi/thrilleru. Co vás k němu přivedlo?
Přestože jsem se v podstatě etabloval jako humoristický autor, vždycky jsem chtěl napsat detektivku. A jednou jsem si řekl, že když to neudělám teď, i když je to risk, neudělám to nikdy. Ale postava Eriky Fosterové klíčila několik let a postupně jsem si psal poznámky a náčrty příběhu.
 
Přibližte čtenářům Eriku Fosterovou. Jaká je?
Jaká je Erika, to nechám na čtenáři.

Proč jste si vybral jako hlavní postavu právě ženu?
Pro mě je zajímavější tvořit ženskou hrdinku, obzvlášť v mužském prostředí, jakým je policie. Dává mi prostor rozehrát vedlejší příběhy – Erika totiž musí věnovat skoro stejné úsilí tomu, aby se prosadila, jako chytání vraha.

Dívka v ledu byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Čekal jste takový úspěch, nebo vás překvapilo, jakého ohlasu se knize dostalo?
Jistě že mě to překvapilo. Nikdy mě nenapadlo, že by se mé knihy mohlo prodat více než milion kusů jen v angličtině, a navíc že bude přeložena do pětadvaceti jazyků. Na Dívce v ledu jsem pracoval tajně, jenom můj manžel věděl, že píšu detektivku. I to mě trochu povzbuzovalo – udělat krok do neznáma a napsat to, co jsem opravdu psát chtěl.

Vlastně mě překvapoval každý dílčí úspěch: když mi můj britský nakladatel řekl, že chce knihu vydat; když jsem viděl obálku; když kniha vyšla, byl jsem šťastný, že se prodalo prvních 100 kusů. Myslím, že autoři nikdy dopředu nevědí, jestli bude kniha úspěšná. Kdyby to věděli, byla by přece každá kniha bestseller!

V únoru má u nás vyjít další kniha série – Noční lov. Bude navazovat na Dívku v ledu, nebo ji bude možné číst samostatně? A kolik dílů s Erikou Fosterovou v hlavní roli ještě chystáte?
Jsem nadšený, že Noční lov vyjde česky tak brzy. Může ho samozřejmě číst i ten, kdo nezná Dívku v ledu, i když v něm rozvíjím příběh Eriky Fosterové.
V tuhle chvíli mám smlouvu na dalších šest pokračování s Erikou v hlavní roli, ale doufám, že jich nakonec bude ještě víc. Dokud budou čtenáři chtít číst, já budu psát.

Můžete už prozradit, jak se třetí díl bude jmenovat a kdy by kniha mohla přibližně vyjít?
Třetí díl vyjde česky na podzim a bude se jmenovat Temné hlubiny. Na začátku příběhu dostane Erika Fosterová tip, že by klíčový důkaz ve velkém drogovém případu mohl být ukryt v zatopeném nepoužívaném kamenolomu na okraji Londýna. Z hlubin však její kolegové vyzdvihnou nejen důkazy k tomuto případu, ale i kostru malého dítěte. Je to sedmiletá dívka, jejíž zmizení plnilo stránky novin před šestadvaceti lety, a Erika tak musí začít spojovat střípky z minulosti se současností a nořit se stále hlouběji do rodinných vztahů. Bude to opět složitý a náročný případ…


Jsou postavy vašich knih inspirovány skutečnými lidmi?
Žil jsem 13 let v jižním Londýně, tedy v místech, kde se příběhy odehrávají, a hodně jsem se tím prostředím inspiroval. I mé postavy vycházejí z charakterů lidí, které znám nebo které jsem potkal. Naštěstí jsem nikdy nepotkal žádného sériového vraha… I když jednou jsem byl tak blízko, až mě to vyděsilo. Noční lov je volně inspirován skutečným sériovým vrahem, který děsil obyvatele Londýna dlouhých dvacet let, než ho konečně chytili. Vloupával se v noci k lidem do domů… A když ho dopadli, zjistili jsme, že žil ve vedlejší ulici! Krátce nato jsme se přestěhovali.

Kdo je vaším oblíbeným autorem thrillerů? Stíháte při psaní ještě číst?
Přál bych si mít na čtení víc času. Mám rád Roberta Galbraitha (pseudonym J. K. Rowlingové, pod kterým vydává detektivní příběhy), Stephena Kinga nebo Roberta Harrise.

Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Roberta Bryndzy

Hodnocení knihy Dívka v ledu

V současnosti se jedná o jednu z nejlepších detektivek na trhu. Autor zbytečně neexperimentuje a nepřichází s žádnými převratnými novinkami. Na druhou stranu, nač měnit něco, co bezvadně funguje. O napínavé momenty a zvraty zde skutečně není nouze a autorovi se daří udržet čtenáře na vážkách až do samého konce. Samozřejmě zdatnější řešitelé odhalí vraha dříve, avšak ani to nebrání si užít knihu až do samého konce.

Petr Čapek

Z knihy je na první pohled patrný vynikající spisovatelský um. Veškeré scény jsou sepsány s citem, hluchá místa se prakticky nekonají a napětí je často až neskutečné. Atmosféra se sice blíží svou mrazivostí k severským kolegům, ale přesto si zachovává svůj anglický půvab. Knize nechybí prakticky nic, co bychom u díla z tohoto oboru očekávali. Je plná napětí i dramatičnosti. Neustále má pořádný spád a její samotný závěr graduje na maximum.

Lukáš Loužecký
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Dívka v ledu (1)
Čeština

Dívka v ledu (1)

4.5 44
od 382

Noční lov (2)

4.9 20
od 382

Temné hlubiny (3)

4.7 12
od 382
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Co nového napsali mistři napětí? Přinášíme rovnou 10 důvodů, proč si najít chvíli a ponořit se do světa napětí.
Svátek všech maminek klepe na dveře! Obdarujte ji nezapomenutelným zážitkem s naší speciální kávovou edicí. Přidejte k tomu knihu plnou dobrodružství nebo romantiky a nezapomeňte využít slevový kód MAMINKA. Několikanásobná radost je zaručena!
Nosíte náramky z minerálů? Sbíráte kamínky na dovolené nebo obdivujete sochy detailně vytesané z žuly či mramoru? Horniny a minerály jsou všude kolem nás a mohou působit nejen esteticky. Používají se ve stavebnictví, sochařství i malířství, šperkařství a mincovnictví, ale také v předmětech každodenní potřeby či ve zdravotnictví. Jak to ale s jejich vznikem vlastně je? Kde se minerály a horniny na planetě Zemi vzaly nebo jak vznikly zkamenělé rostliny, živočichové i celé stromy? Některé kameny se staly posvátnými, kdežto jiné jsou zajímavou kuriozitou, kterou denně navštěvují houfy turistů. Svět hornin a minerálů je velmi rozmanitý. Vzpomenete si, který minerál denně používáme a lidské tělo nefunguje správně ani bez něj, ani s jeho přemírou?