Sobibor byl německý vyhlazovací tábor nacházející se v oblasti Lublinského vojvodství (dnešní Polsko). Nacisty byl vystavěn v rámci Akce Reinhard spolu s dalšími neblaze proslulými tábory smrti – Belzec a Treblinka. Stejně jako v Osvětimi, i zde byly plynové komory vydávány za lázně/sprchy. Ze svlékárny k nim vedla úzká stezka obehnána ostnatým drátem a obklopená zelení. Němci tuto stezku do plynové komory nazývali Himmelfahrtstrasse neboli „cesta do nebe“. I samotné plynové komory byly obklopeny skupinkou borovic ze všech stran. Lazaretem (nemocnicí) zde byla míněna obrovská jáma, do které se nemocní lidé rovnou házeli a byli zavražděni. V Sobiboru bylo v období duben 1942 až říjen 1943 vyhlazeno nejméně 300 tisíc židů.

Kniha Útěk ze Sobiboru přináší unikátní svědectví 28 přeživších, kteří byli v tomto táboře drženi a kterým se podařilo během povstání (14. října 1943) uprchnout. Vůdcem a iniciátorem vzpoury byl Alexandrer Pečerskij. Svědectví bylo vystavěno rovněž na textu dvou dopisů, které byly nalezeny ukryté ve vagonech, jimiž byli židé do tábora transportováni.

Bezcitné a zvrhlé zacházení s vězni, na kterém se podíleli rovněž Ukrajinci (bandagers), kteří byli ve svém počínání mnohdy mnohem brutálnější než samotní příslušníci SS, každodenní utrpení vězňů – to byl život, o kterém se díky těmto přeživším dozvídáme. Na druhou stranu můžeme obdivovat jejich nezdolnou vůli přežít a s ní spojenou touhu po útěku a záchraně. Jsme svědky mnoha hrdinských činů obyčejných, avšak na smrt zoufalých jedinců.

Výpovědi jsou ostré jako břitva, do srdce se čtenáři zaryjí a mě osobně po přečtení knihy zůstane v duši velký šrám. Dozvěděla jsem se zcela nové informace o fungování komand, jakými byly například leichenkommando, waldkommando (lesní komando, které kácelo stromy pro potřeby krematoria) či aschenkolonne, což byli pracovníci, kteří prosívali popel. Lidské ostatky se prosívaly přes síta a větší kosti bylo potřeba rozdrtit kladivy…

Po válce byl tábor zničen a na jeho prostranství byly vysázeny stromy, které měly zakrýt stopy po masakru.

Kniha je doplněna bohatými poznámkami pod čarou, ze kterých se čtenář dozví mnoho dalších zajímavých informací nejen o samotném Sobiboru. Na závěr knihy jsou umístěny krátké medailonky všech vypovídajících osob se základními daty z jejich životů a o tom, kam je po válce zavál osud.

Útěk ze Sobiboru je další nezapomenutelnou knihou, která přináší jedinečné výpovědi o hrůzách, jež byly za druhé světové války páchány nacistickými pohlaváry.

Autor: Denisa Šimíčková