Řeknete nám prosím něco o sobě? Jaké je vaše povolání, proč jste se rozhodla psát knihy?
Stejně jako většina spisovatelů, psát knihy jsem se nerozhodla - prostě se psaní tak nějak objevilo jako přirozená součást mého života. Když zrovna nepíšu, podnikám - provozuji soukromou psychologickou praxi. A mimo jiné podstatnou součást mé práce, kromě "běžné" psychologické pomoci, tvoří soudně-znalecké posudky. Jsem soudní znalkyně, což znamená, že mě soudy, kriminální policie nebo soukromé osoby (většinou prostřednictvím právníka) pověřují posuzováním například svědků nebo obětí domácího násilí nebo zjišťováním, jestli jsou soudící se rodiče způsobilí vychovávat své děti.

Loni na podzim vám vyšla kniha Jak se dostat z maléru. Jak starým čtenářům je určená a co je její náplní?
Je určena pro děti ve věku, kdy se začnou snažit porozumět skutečnému světu okolo nás - tedy zhruba od 8 až 9 let, ale běžně ji čtou i dospívající a dospělí. Kniha pojednává o tématech a věcech, které se ve školách příliš neučí, ale v životě jsou tyto znalosti velmi důležité - například se zabývá bohatstvím a chudobou, příjmy a výdaji, úspory a dluhy, exekucí, splátkami, úroky, inkasem, trvalým příkazem, rozdílem mezi zaměstnancem a podnikatelem, právy policistů, kdo je podezřelý, obviněný, oběť, svědek; co je přestupek, přečin, zločin a spoustou dalších pojmů a informací z oblasti financí, policejní práce, práva a sociálních služeb.  

Dá se publikace použít i ve školách, nebo je spíše k domácímu čtení dětí s rodiči?
Knížka je psaná tak, aby s ní děti mohly pracovat úplně samostatně (čehož využívají samozřejmě zejména dospívající), společně s rodiči i ve školách.

Jaké na ni máte od čtenářů ohlasy?
Těší mě, že Maléry čtenáři, jejich rodiče i učitelé vnímají jako knížku, která na českém trhu dlouho chyběla. Protože přesně proto jsem ji psala. Takže ohlasy jsou převážně velmi kladné. Je ale pravda, že mimo jiné kvůli Covidu s touhle knihou zatím moc nemohli pracovat ve školách, i když vím, že to někteří učitelé měli v plánu (kniha vznikala za živé diskuze s rodiči a učiteli na Facebooku, proto o ní někteří věděli více než půl roku před vydáním), takže to, jak funguje coby doporučená školní četba nebo jako součást či doplněk vyučovacích hodin, se teprve dozvíme nyní během podzimu a zimy (alespoň tedy doufám, že k dalšímu uzavření skončí už nedojde.). Jsem na to docela zvědavá.  

Jste autorkou několika dalších knih pro děti, můžete nám je představit?
Knize Jak se dostat z maléru předcházela asi nejznámější z mých knih - Jak to chodí v lidské hlavě. Jde o encyklopedii a nejspíš asi jedinou knížku o psychologii, určenou přímo dětem. Pak také  spolu s Ivonou Březinovou  a nyní nově i Lenkou Rožnovskou píšeme edici Má to háček. Jde o řadu knih, kde v každé knížce je hrdinou dítě s nějakým problémem nebo handicapem. Zároveň ale hlavní hrdina každé knížky v něčem vyniká nebo má zajímavý koníček, takže je pro děti přitažlivým vzorem a ukazuje jim, že být znevýhodněný neznamená být méně zábavný, neschopný nebo automaticky horší.

Máte tento rok v plánu vydat nějakou další knihu?
Tenhle rok už se to nestihne. Tak jako spoustě dalších autorů i mně Covid vydávání knih poněkud zkomplikoval - další knížka tedy vyjde v zimě nebo na jaře 2022. Půjde o další kousek z edice Má to háček. Je to příběh holky, která se trápí tím, že je nešikovná a nic se jí nedaří. Tráví prázdniny u dědečka, zatímco rodiče jsou na vysněné dovolené u moře a bratr na filmovém táboře. Jenomže jednoho dne se dědeček zraní a Báře nezbude nic jiného, než se i přes svou nešikovnost postarat nejen o něj a celou domácnost, ale i o dědečkovy slepice, želvu a včely, které se mimochodem právě rojí. Knížka je určená všem dětem, které si nevěří, bojí se, že všechno zkazí a cítí se nešikovné, nemotorné nebo nepraktické. Měla by jim pomoci přijmout samy sebe takové, jaké jsou a dodat sebevědomí zkoušet nové věci a důvěru, že zvládnou všechno, co chtějí.

Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Petry Štarkové