Juraj Koudela Filip Ostrowski „Ke všemu přistupujeme stále s velkou pokorou, racionálně a bez velkých očí.“

archiv revue
Nakladatelství Absynt již sedm let přináší do česko-slovenského knižního prostoru významná díla literární reportáže. Knihy z edice Prokletí reportéři ukazují drsná svědectví o světě, ve kterém se společně učíme žít. Snadno se vejdou do batohu, kabelky, ledvinky i do zadní kapsy kalhot. Reportérská edice s barevnou páskou vychází česky a slovensky a každá země má vlastní ediční plán.
Zaujal mě název vašeho vydavatelství. Proč právě Absynt?
Juraj Koudela: Chtěli jsme název, který by byl jednoduchý, snadno zapamatovatelný i trochu provokativní. Absynt v sobě spojuje všechny tyto atributy a rezonuje podobné emoce jako naše knížky – drsné, hořké a ostré jako břitva.

Filip Ostrowski
: Zároveň s tím vznikal i název edice Prokletí reportéři, což je samozřejmě narážka na prokleté básníky, kteří popíjeli absint a také hledali pravdu, i když velmi odlišným způsobem.

Prozraďte nám něco o sobě. Kde jste se poprvé setkali? Kdo přišel s nápadem na založení vydavatelství?
J.K.: Není náhoda, že jsme začali vydávat polskou reportáž, protože s Filipem jsme se seznámili právě v polské firmě, kde jsme oba pracovali. On měl na starost marketing, já prodej. To, že nás oba baví literární reportáže, jsme zjistili na naší první společné pracovní cestě.

F.O.: Od té doby byly reportáže častým tématem našich rozhovorů. Později jsem se Juraje zeptal, zda se na Slovensku vydává reportážní literatura, a zjistili jsme, že na slovenském trhu je díra. Nápad na vydavatelství pak v nás obou nějakou dobu klíčil.

Jak dlouho už vydavatelství Absynt funguje a jak výraznou proměnou od té doby prošlo?
J.K.: Absynt je na slovenském trhu od roku 2015 a posledních šest let vydáváme knihy i pro české čtenáře. To pro nás byla obrovská výzva, museli jsme se organizačně posílit a začít pracovat ještě systematičtěji. Veškerou práci, kterou jsme na Slovensku dělali, jsme museli vynásobit dvěma.

F.O.: Původně jsme o možnosti vydávat knihy v češtině ani neuvažovali. Slovenské vydání Prokletých reportérů se však dostalo do povědomí i u vás a čeští čtenáři nám na sociálních sítích začali psát, že takovou žánrovou literaturu také potřebují. Všimla si nás i česká média, ale poslední kapkou byl večer na festivalu v Táboře, kde jsme mluvili s jedním vydavatelem a ten nám řekl, že do toho musíme jít. Bylo to spontánní rozhodnutí plné emocí, ale nelitovali jsme ho. Cítíme velkou podporu a není náhoda, že jsme v České republice vydali již 26 knih.

Vzpomenete si na knihu, která se vám svým příběhem, jak se říká, nejvíc vryla pod kůži?
J.K.: Je těžké vybrat jen jednu, ale z těch posledních se mi pod kůži dostala kniha Kokrhání kohoutů, pláč psů. Velmi univerzální příběh o lidech na úplném okraji, jejichž problémy nikoho nezajímají.

F.O.: Pro mě je to kniha Katarzyny Boni Auroville, Město ze snů, nejen proto, že je to pohled do indického utopického města zrozeného v idealistických šedesátých letech, ale také pohled do nás samých.

Někteří spisovatelé tvrdí, že těžší než knihu napsat, je knihu vydat. Je vydání knihy opravdu tak složitý proces?
J.K.: Z pohledu vydavatele to se správně nastavenými postupy a dobrým týmem není tak těžké. Náročnější je zajistit dlouhodobou udržitelnost vydávání a kvalitní autorský ediční plán, o což v Absyntu usilujeme. Vybíráme tituly, které považujeme za důležité a kvalitně napsané, témata, o nichž by se ve 21. století mělo mluvit. Vydavatelská alchymie spočívá v odhadnutí, který titul bude úspěšný, a jak správně načasovat jeho vydání.

Naznačíte nám své plány do budoucna?
F.O.: Naším plánem je nadále budovat čtenářskou základnu a vydávat knihy, které se nám líbí. Nemáme fixní cíle, kterých chceme dosáhnout v krátké době. Prioritou je pro nás růst přirozeně a nadále se profesionalizovat ve vydávání. Ke všemu přistupujeme stále s velkou pokorou, racionálně a bez velkých očí. Budeme pokračovat s reportážní řadou, příští rok máme přichystaných 6 až 8 titulů. Letos se čtenáři ještě mohou těšit na investigativní reportáž ze zákulisí Nobelovy ceny – Klub a knihu Vojenka, která je o dětech „dospívajících bez varování“ za druhé světové války.

Text: Markéta Bolfová
Foto: Krzysztof Pacholak
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.