Priscilla už byla celá rudá vzteky. „Když se mi teď vydáš dobrovolně, slibuji, že tě zabiju bezbolestně!“ Byla přesvědčena, že už prošla celý dům – ale Chiara nikde. Kde se jenom mohla ta těhotná čubka schovat? Priscilla se už nemohla dočkat, až Chiaru i toho parchanta, co nosí pod svým srdcem, vykuchá jako kuřata. Vůbec ji nenapadlo hledat tam, kde se svým vražedným řáděním začala. A to v suterénu. Chiara tam klečela u Tonyho mrtvoly a jeho hlavu měla uloženou ve svém klíně. Něžně ho hladila po jeho krásné tváři a nepřestávala plakat. Celý její svět se právě zhroutil. Už žila jenom pro svého syna...