Recenze: Ženy ze zámku Lafayette

archiv revue
„Na tomto světě jsou místa, kde se od kamenů stále ještě odráží ozvěna minulosti.“ – citace z knihy, str. 7 –

Velmi úspěšná americká autorka historických románu pro ženy Stephanie Dray, přichází s novinkou v podobě působivě a mistrovsky zpracovaného díla zasazeného na francouzský venkov. Chavaniac je název vesnice, jež se za druhé světové války nacházela ve svobodné zóně a kde se obyvatele jasně vymezili proti ubíjející německé okupaci. Navíc jde o místo, kde stojí zcela oslnivá stavba zámečku rodiny Lafayettů, která se stává ústřední pro celý vyprávěný příběh. Čtenář se musí připravit na román plný zákulisní šuškandy a často skandálního jednání za zavřenými dveřmi.

Postavy, kterým autorka doslova vdechla život, vám však přirostou k srdci a zejména proto, že jsou nám v hlavních rolích představeny tři silné, odvážné a emancipované ženy, které ví, co chtějí a ví, za co bojují. Jejich houževnost je nesmírně fascinující.

Právě na zámku ženy začaly za války se srdcem na dlani opečovávat osiřelé židovské děti, později i ty děti, které ztratili ve válce celé rodiny. Po válečné vřavě v této bohulibé činnosti ženy ani o píď nepolevily, a proto zde mohli nalézt útočiště i děti nemocné, podvyživené a tuberkulózní.

 

„Sirotčí motto: Vždycky se starám o sebe, o sebe samu, a ještě o mě.“
– citace z knihy, str. 11 –

 

Nejvíce se dovídáme o manželce markýze Lafayetta, muže, který se vzepřel nenasytné francouzské monarchii. Jeho žena Adrienne byla nesmírně houževnatá, vzdělaná, inspirující. Uměla to s financemi. Její víra v boha byla absolutně nepopíratelná a oddanost svému muži se rovnala oddanosti církve. Je známá jako bojovnice za emancipaci obyčejných lidi pracujících na plantážích a byla zapojena do abolicionistických organizací. Prostě ženská, co věděla, co chce, čeho chce dosáhnout, a cítila silné odhodlání pomoci bližnímu svému.

Druhou ústřední osobností příběhu je členka newyorské společenské smetánky Beatrice, která během války i po ní přebírá nad sirotčincem patronát a stala se tak přímo odpovědnou za záchranu tisíců dětí.

Jednou ze záchranných dětí je i již dospělá Marthe, která na zámku zůstává v roli učitelky a vychovatelky, ač měla před začátkem války jiné ambice. Válka mění vše. Naše sny, rozhodnutí, myšlení a zejména pak často překroutí naše dosavadní životy, často je promění i v šedočerný prach. Sama Marthe se musí vnitřně poprat s mnohými životními nástrahami. Někdy mi připadá, že je toho na jedna bedra shozeno až přespříliš. O to větší obdiv tito lidé mají.

Příběh knihy Ženy ze zámku Lafayette je plný různorodých prožitků a pokud se do této beletrizované historie ponoříte tak zaujatě jako já, objevíte ohromné množství odhodlání, lásky, nikdy nekončící naději v lepší konce, nesmírnou dávku odvahy a síly, kterou nám mohou předávat nejen naši blízcí, ale i ti, co zde byli před námi a dokázali mnohdy nepředstavitelné.

Klobouk dolů před autorkou, která pátrala po informacích, často více méně nedostupných, ale díky zpovědím rodinných příslušníků, kteří se jí během rozhovorů o rodinné historii otevřeně rozmluvili a poskytnutí utajovaných deníků a korespondence, do niž měla možnost nahlédnout, získala potřebné zdroje pro sepsání tohoto jedinečného románového díla.

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Ženy ze zámku Lafayette

4.0 2
od 328
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.