Recenze: Hřích náš každodenní

archiv revue
Nejnovější „dánovkou“ je velmi silný a bohužel i stále aktuální příběh s názvem Hřích náš každodenní.

Jedná se o sedmý díl ze série Naše Město, takže ve slovenském originále vyšel už v roce 2008. Nic mu to však neubírá na čtivosti ani aktuálnosti.
 

V průchodu starého domu v centru města našli popeláři zakrvácenou mrtvolu muže. Po prvním ohledání je jasné, že se jedná o mladého chlapce, který má na těle navíc stopy mučení. Detektivové Krauz a Chosé na místě činu nacházejí příliš moc krve, a navíc je i na vzdálenějších a podivných místech jako je balkon rozmazlené zbohatlické Zdeny. Kdo mohl spáchat tak ohavnou vraždu? A jakou roli v tom hrají děti ze sídliště?
 

Hřích náš každodenní je silný tím, že se jedná o mladého chlapce, a řádky, které se věnují rozhovorům s jeho rodiči, jsou náročným čtením:
 

„Petr měl… Bože můj!!!... Má!!... krátký hnědý vlasy, modrý oči, u pupku vodorovnou jizvu od koloběžky, spadnul, když mu bylo pět, a museli mu to šít… dlouho se hojila, protože dostal infekci a už nikdy nezmizí… říkal doktor. Naposledy měl oblečený bílý tenisky Nike, modrý džíny, žlutohnědý tričko a hnědou bundu. Proč nevíte, jakou měl barvu očí… ten mrtvej… kluk?“

„Protože… protože…“ Krauz si představil zdemolovanou tvář a víčka opuchlá tak, že se spojovala do úzké štěrbiny, „protože to budeme zkoumat až při pitvě.“ Nemohl jí říct pravdu. (str. 71)
 

Dominik Dán zde na jednu stranu popisuje bez příkras, na druhou jsou jeho vyšetřovatelé opravdu lidští a když jim není zrovna do řeči, dokážete si tu atmosféru až velmi živě představit. „Váňa nejedl, Kuky nevtipkoval… nikdo nic neříkal, jen mlčeli. Mužům asi občas přijde vhod jen tak si pomlčet.“
 

Při čtení se zpočátku zdá, že pachatelem může být kdokoliv a čtenář si není ničím jistý. Pak najednou přijde zlom a přicházejí stopy, ze kterých mrazí a raději byste je ani nečetli. Kniha skvěle graduje a poslední stránky zapříčiní, že zůstanete chvíli sedět s otevřenou pusou, slzami v očích nebo i zlostí. Uvědomíte si totiž, že to vše není jen fikce a že hříchy se zkrátka dějí…
 

Dominik Dán (1955) je slovenský spisovatel píšící pod pseudonymem z bezpečnostních důvodů. Pracuje jako kriminalista, dodržování anonymity je předpokladem pro výkon jeho zaměstnání. Při psaní čerpá ze své dvacetileté kriminalistické praxe a jeho romány jsou detektivní. Příběhy se opírají o skutečné události a děj se odehrává v polistopadovém Slovensku. Dominik Dán vydal první knihu s detektivem Richardem Krauzem Popol všetkých zarovná v roce 2005 a nyní má tato série přes 30 dílů. 

Hodnocení: 93 %
Autor: Jana Langerová 

 

 

 

 

 

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.