Nakladatelství Grada si určitě zaslouží veliký dík za to, že těchto publikací již vydalo celou řadu (připomeňme s obrovským čtenářským ohlasem přijaté tři díly Prahy neznámé) a podle všeho v tomto trendu hodlá pokračovat. Důkazem právě řečeného je i kniha 25 tajemství Prahy, k jejímuž napsání byl David Černý evidentně veden fascinací spojenou s pokorou a obdivem – z každé stránky je totiž zřejmé, že naše úchvatná metropole je jeho srdeční záležitostí...

Bylo by vlastně možné napsat speciální recenzi ke každé z těch pětadvaceti kapitol, ale určitě postačí, když se ve stručnosti zmíním aspoň o těch, které se mně líbily nejvíce. V té s názvem Jak se čte orloj jsem se kupříkladu o tomto skvostu, zdobícím Staroměstskou radnici, dozvěděl tolik zajímavostí, že jsem se až trošku styděl za to, jak jsou mé znalosti o něm ubohé. To, že orloj v poslední době prošel náročnou rekonstrukcí, neuniklo díky krásným fotografiím ani mému laickému oku – obě desky (hodinová i kalendářní) září novotou a též ostatní části byly opraveny tak, aby si na nich zub času vylámal zuby...

V anotaci je zmíněna pohnutá historie lešení, na kterém byly 21. června 1621 vykonány rozsudky smrti na poražených vzbouřencích po bitvě na Bílé hoře. V knize je pak tato informace doplněna o pozoruhodnou pikantnost – po prknech z popraviště se dá v Praze dodnes chodit! Kde? Tak to už neprozradím...

A co Nový svět? Zhruba mezi Černínským palácem a Hradčany se nachází kouzelná oáza klidu, kde se jako by zastavil čas. Kdo sem zavítá či zabloudí, určitě toho nelituje, protože náhle nechá ruch velkoměsta za zády a ocitne se v úplně jiné době, kdy život plynul pokojně a neuspěchaně. A pokud dojde až k malému náměstíčku, jemuž vévodí starodávná roubenka U Raka, bude na tuto idylu ještě dlouho vzpomínat.

V Praze je genius loci neomylně přítomen i na zdánlivě nezajímavých místech, čehož názorným příkladem může být dům U Obrázku Panny Marie na Kampě. Na jeho malém balkóně stály původně tři lucerničky, pak několik desetiletí jen jedna a dnes tam jsou zase tři. Jmenují se Petruška, Evička a Jiřinka, jsou nerozlučně spojeny tragikomickým příběhem a – jakkoli to zní neuvěřitelně – v jednom okamžiku byl jejich osud vydán na milost a nemilost fantasmagorickým plánům komunistického potentáta Antonína Novotného!

U knihy 25 tajemství Prahy jsem zaznamenal toliko jeden nedostatek, a to ten, že má jen něco přes sto stran. Vůbec by mně nevadilo, kdyby byla několikanásobně objemnější, protože listování takovouto literární perlou se nikdy neomrzí. Věřím ale, že David Černý v budoucnu objeví další pražská tajemství a opět se o ně s námi podělí...

Autor: Jan Hofírek