Pohádky z kouzelné zahrady, ve které je všechno živé

archiv revue
V jedné malinké dědince nedaleko jednoho velkého města je pěkný domek a u toho domku malá zahrada. V té zahradě je spousta věcí a taky stromy a ještě další rostliny. Zkrátka tak jako v každé pořádné zahrádce...
„V jedné malinké dědince nedaleko jednoho velkého města je pěkný domek a u toho domku malá zahrada. V té zahradě je spousta věcí a taky stromy a ještě další rostliny. Zkrátka tak jako v každé pořádné zahrádce.

Ale nemyslete si, že ty rostliny a rozličné věci jsou neživé, Právě naopak - stromy, stromky, keře, keříky a všechny ostatní rostliny a rostlinky jsou každou minutou, každou hodinou a každým dnem živější a větší a taky umějí měnit barvy. A co toho mezi sebou napovídají! Někdy se tomu až nechce věřit, kolik zažijí v té zahradě příběhů a dobrodružství.

Ve dvanácti kapitolách se mimo jiné dočtete o tom, jak šly brambory do světa, jak rostliny hrály šeptandu, jak Juráškovi utekla písmenka do zahrady nebo také o namyšlené hrušce Světačce.
Tak se hezky posaďte, uvelebte, nevrťte se a poslouchejte…“

Krásnou knihu Jiřího Šandery nazvanou Pohádky z kouzelné zahrady ilustrovala Vendula Kramářová.

Ukázka z knihy Pohádky z kouzelné zahrady (Jiří Šandera)

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Pohádky z kouzelné zahrady
Čeština

Pohádky z kouzelné zahrady

3.0 1
213 175
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.