Kniha německého mnicha o základech meditace vhledu. Ústřední kapitolou je překlad Satipatthána sutty doplněný antologií dalších textů a rozsáhlým komentářem. Autor zde ukazuje, že po této cestě lze kráčet stejně dobře dnes, jako to šlo před 2 500 lety, uprostřed životního shonu i v klidu mnišské cely. Díky své hloubce, universálnímu etickému zaměření i jasnému jazyku patří tato nejznámější Nyanaponikova kniha do zlatého fondu novodobé buddhistické literatury.
Střízlivé a věcné metody satipatthány a vipašjány během staletí zakotvily i v mahájánovém buddhismu a jeho prostřednictvím ovlivnily i asijskou filosofii a kulturu, především zen. Některé rysy této praxe pak ve 20. století ovlivnily moderní psychoterapii a některé autory psychologické literatury, například Ericha Fromma. .
Přeložil, úvod a doslov napsal Karel Werner..
„Správné uvědomění je vpravdě nepostradatelným základem pro správné žití a správné myšlení – všude, v každé době, pro každého. Je v něm poselství pro všechny, nejen pro následovníky Buddhy, ale pro všechny, kdo usilují o zvládnutí své mysli.“ .
„Čtyři základy uvědomění jsou jedinou cestou k očištění bytostí, k překonání strázně a běd, ke zničení utrpení a žalu, nastoupení správné stezky, k uskutečnění nibbány.“ (Rozprava o čtyřech základech uvědomění)